Monty: neříkám, že by měl. Jen to u nás prostě prožívali. Jak? Třeba tak, že děda si vždycky přál kluka, měl 3 dcery a 5 vnuček. Už chětli zase miminko v rodině a nikdo nic až já a kluk a děda byl šťastnej jako blecha a před smrtí (vrátila se mu rakovina) jediný, o čem mluvil vesele, tak byl jeho pravnouček.

Moje druhá babi je na tom taky zle, ale všude vykládá, jak je hrdá, že už je prababička a jaký je to krásný zdravý dítě.

Moje mamka si chtěla ještě pořídit vlastní, nevyšlo to, tak se vyřádívá s vnoučkem.

A můj táta uplně změknul, pan voják, a chodí po obchodech a vybírá plenky a trička (je odpůrce obrázků, tak všechno na malýho vypadá jako k matuře )

Ano, u nás jsem z toho všichni poprdění a mě to přijde vtipný. Nebažím po tom, ale TSSS dělat nebudu, vždyť to je hezký. Já je prostě žeru