adelaide,
tak uděláš mu v tom jasno tím, jak reaguješ v mnoha jednotlivých situacích, které doma nastanou. Když něco zakážeš a dítě chce zdrhnout za prarodičem, aby dovolil, tak ho prostě nenecháš. Tento způsob útěku nepodporuješ. Když dítě chce doma u rodičů dělat něco, co není dle domácích pravidel s tím "že u babičky se to přece může", tak se taky musí naučit, že tímto způsobem se doma nejedná, a opakovaně mu toto prostě neprojde. Pokud už se stane, že dítě přes zákaz rodičů si vydupe u babičky něco co nesmí, následuje u rodičů jasné vysvětlení, že toto není správné, nikoli mávnutí rukou.
Ale pokud Spadla syna třeba opakovaně pouští za dědečkem v situaci, kdy se tam rozběhne JEN proto, že mu něco rodiče nepovolili a protože ví, že děda povolí a jde tam VÝHRADNĚ ZA TÍM ÚČELEM, to je přesně způsob, jak si dítě zafixuje vzor "poslouchám toho, u koho je to pro mne zrovna v dané situaci výhodné". A taky se naučí chodit za prarodiči jen tehdy, když mu z toho něco kápne. Jakmile kapat přestane, nebude mít důvod se s nimi stýkat.