Snažím se to dělat také tak, ale přiznám se, že když jsem v nějakém presu - např. časovém, že občas na diskutování=domlouvání se nemám prostě sílu a někdy jednoduše přikážu - snažím se to pak ale v období "klidu" vysvětlit. Teď řeším dilema s protřední 3 roky - ráno je v pohodě, oblečená, najedená a při odchodu oznámí, že do školky nepůjde. Je to takové klidné rozhodnutí - oznámení - maminko já do školky nechci já tam nepůjdu (přitom tam má sourozence, hodné paní učitelky, hraje si tam hezky...). A to pak je teprve náročné - přikázat domlouvat? Nejdříve vysvětluju, domlouvám ... včera mi ujely nervy a přikázala jsem a malou "donutila" (chytla za ruku a odvedla). Jsou situace, kdy to bohužel sama nemám vyjasněné a vím, že to je špatně.