Taky nikdo neřek, že měli zamlada číst knížku. Chtěla jsem říct, k "čemu" jakási (je vlastně skoro jedno jaká) knížka vedla. Nechtěla bych číst nějakou knihu a každý večer u toho z určitých důvodů brečet. To byla moje pointa. Ano, taky myslím, že i tak dokázali být mnohem lepší, než jejich rodiče. O žaludku to je částečně, ale je to i o tom, že když se okolí bude tvářit, že je něco ÚPLNĚ NORMÁLNÍ, bude to docela značná většina lidí okolo nich dělat taky. Však jsem taky mamce říkala, že se "divím", že na to "přistoupili", že je to muselo "bolet". Žaludek bych do toho nutně netahala. Prostě si upřímně mysleli, že ten cíl, poslušnost, je nejdůležitější, a že tahle cesta k němu je dobrá.