Tak nějak to navazuje na dnešní témata o strašení/nestrašení dětí.
Většina maminek údajně zásadně nestraší, strašidla neexistují, je to ubohost ohánět se neexistujícíma bytostma apod. Pokud k vám zvete čerty, co pak dětem říkáte? Že to je převlečený soused a dělá to jenom tak? Já patřím do skupiny, že čerty zveme a rozhodně dětem neříkám, že to je převlečený pan xy. Děti si prostě myslí, že to je skutečný čert. Čerti přijdou na "kontrolu" jak se děti celý rok chovaly a podle toho je odmění. Nikdo je nechytá, nestrká do pytle, nedělá na ně zblízka bububu. Ani jedno z mých dětí se nepočůrává ani nemá žádné jiné trauma. Za mnou jako za dítětem čerti také chodili a negativní následky na sobě nepozoruji. Jak je to v jiných rodinách?