Ivuljenko, a jak bys to dceři vysvětlila? Já nad tím přemýšlím celou dobu. Opakovaně jsme spolu řešily, že přece nevadí, že není nejlepší (to je ta spolužačka v lavici), že stačí dělat věci dobře. Umět to. Teď jsem pochopila, proč šla moje argumentace mimo. Protože ten pocit nevítěze je asi silnější než pocit z dobře vykonané práce, jestli se vůbec dostaví, když "odměńován" je vítěz. Spolužačka je vítěz, nejrychlejší a dle mé dcery to prostě oslavuje a říká té mojí, že je nešika apod. (to nevím, jestli dcera nekecá, k té druhé holčičce mi to nesedí). A to jako by přebíjelo to, že ostatní to taky umí.