Czechcic, ale o tom přece píšu. Když má dneska třeba spousta žen manžela na nic moc placené práci, ale třeba přijde domů večer, takže pomoct nemůže, babičky mimo město nebo neochotné a peníze na placené hlídání nejsou, tak JAK to má udělat? Tu seberealizaci? Ona nemůže říct - hele, já budu chodit předcvičovat třikrát týdně /nebo cokoliv/, nemůžu se k ničemu uvázat, protože nejsem pánem svého času, stejně jako manžel /který třeba dostává práci dle potřeb zaměstnavatele, třeba mimořádné směny ve fabrice, nebo jezdí mimo město/.


Já nevím, mě přijde, že si spousta lidí tady na rodině asi vůbec neuvědomuje, že jsou kategorie lidí jako manželky dělníků u pásu /kde jsou špatné podmínky, často se mění pracovní směny, přidávají/, manželky řemeslníků, co "náš zákazník, náš pán", jezdí mimo město.

Taková manželka si prostě nemůže říct "teď se jdu realizovat", prostě s těmi dětmi někdo zůstat musí a kdo, ne-li tam, co není výdělečně činná.