tak to myslím - že třeba dojde energie, elán, nebo prostě po padesátce už to nebude tak myslet jako zamlada

ehm, po padesátce jistě můžu studovat cosi, ale je otázka, zda to vůbec pak použiju a uplatním. Zaměstnavatel jistě bude odvázaný z pětapadesátiletého absolventa nějaké školy, bez praxe v oboru.

Samozřejmě jiné to bude u ženské, které je po absolvování školy třeba mezi 30-40.

Tak asi - ono se zdá, že možnosti jsou pořád nekonečné, všechny dveře pořád otevřené, ale jen teoreticky.

To je jako když si mnohé dnešní třicítky namlouvají, že ve třiceti je dítě ještě omezí, že si dost neužily a pak kolem pětatřiceti začnou propadat děsu a vezmou jakéhokoliv "blba", aby vůbec měly děti. Při štěstí se zadaří bez pomoci umělého oplodnění, při smůle ne.

A tak je to se vším - to, že vždycky můžeme skoro cokoliv je mýtus. Realita je jinde.