A to štěstí... no, muže jsem si vybrala dobře. Nicméně po přečtení už desítek, spíš stovek diskusí za ty roky tady, vím, že spousta žen by ho nerozdýchala třeba... některé aspekty, které mě nečiní potíže
Štěstí mám spíš v tom, že na sebe nepletu bič v podobě mnou vytvořených omezení, že se neterorizuju nějakým imaginárním obrazem toho, jaká bych měla a mohla být, kdybych byla ta správná žena, matka, milenka...
Umím odpouštět a neživím v sobě křivdy, co na mě někdo napáchal, jsem zdravě sobecká.
Jsem zdravá a moje děti taky, to je možná taky štěstí.

Jako kdyby jsi založila diskusi, co vám uteklo díky vlastní blbosti, to bych i něco k tématu měla
Kvůli dětem fakt ne. Fakt.