Jen si dovolím ještě říct, že pomáhat mužovi doma a zlepšovat si kvalifikaci "zatím" plánujeme jen cca do doby, než mladší ukončí 1. třídu ZŠ. Potom už bych do práce jít chtěla a věřím tomu, že bude u nás snad i situace taková, že nebude tolika komplikovaná doprava dětí do kroužků, do školy, ze školy... Nemáme tu babičky a nevěřím tomu, že cizí paní nahradí mě nebo muže líp.
Já už jsem doma 8-9 let a jsou chvíle, kdy mi leze vše na nervy... ale tyhle chvíle mají i ty, které chodí do práce, netřeba si nalhávat, že ne + přiletí domů a nestíhají ani děti, ani domácnost, ani muže a sebe už ani omylem... -aspoň takhle to vidím u kamarádek, kde taky nejsou babičky k ruce.
A teda znám spoustu matek běhajících z práce do práce a nemám vůbec pocit, že by na tom byly nějak výrazně líp než my. Neříkám, že jsme tak bohatí, abychom si to moje bytí doma mohli dovolit, ale platit hlídání za půl dne pro 2 děti - mohla bych odevzdat velkou část svého platu. Ze zbytku bych se udržovala, oblékala; manžel by musel pomáhat více a slevit ze svého výkonu... Ani kdybych se na hlavu postavila tak nepřivydělám na hodinu tolik, co muž. Takže u nás by zatím bylo kontraproduktivní, abych chtěla do práce, která ani pořádně není
Ale zase neříkám, že 100% doma budu... Člověk nikdy neví, co se mu kde může namanout a výzvy určitě zvážím