Přidat odpověď
40 mi už dávno bylo, mám 8letého syna, náročné zaměstnání a spoustu koníčků. Doma bych nikdy být nechtěla.
Zkoušela jsem to, ale jak už tu někdo psal. Na vlastní kůži vím, jak je velmi lehké doma podlehnout chátrání. Když nad člověkem nevisí hrozba termínů, začne zvolňovat své tempo a chátrat. Děkuju, nechci.
Navíc by mě to doma ukrutně nudilo. Nejsem typ, co se rád doma povaluje, mám potřebu seberealizace, akce.
Ano, někdy je to honička, ale to už k věci patří. Stihnout se to každopádně dá.
Předchozí