Jsem pátým rokem na RD, a za tu dobu jsem se konečně našla, nemyslím coby obskakovačka dětí (i když se o ně starám moc ráda), ale konečně jsem přišla na to, čím můžu tento svět obohatit . Bohužel tato činnost zároveň moc neobohacuje mě, a nevím, jestli někdy bude. Proto kdybych se nemusela obávat nedostatku, ráda zůstanu "v domácnosti" nadále a budu částečně z domova, částečně v terénu pomáhat lidem způsobem, jakým to dělám teď. K tomu občas nějakou tvůrčí práci na dohodu (jako poslední dobou), a jsem zcela naplněna.

Sebeúctu (už) neodvozuju od toho, jestli někam dojíždím do zaměstnání nebo ne.