Mě teda přijde dost mimo srovnání typu, že babička byla celý život doma ...
Pardon, ale doba před 50-100 lety se přece nedá srovnávat s tou dnešní! Tehdy práce v domácnosti byla skutečná dřina a ty ženy opravdu doma dřely! K tomu několik dětí.
V dnešní době myček, praček, elektrických sporáku apod. si nemyslím, že je nutný zůstávat v domácnosti. Není taky zase tak běžné mít 4 a víc dětí o které se musí starat. Dneska ta péče o domácnost zabere zlomeček času, co zabrala našim babičkám. Každého věc, když se tak rozhodne, ale neumím si představit, co bych celý den doma dělala, když jsou děti stejně ve škole, muž v práci...
Nechápu, kde ženy berou pocit, že porozením potomka mají jakési automatické právo dřepět na zadku pokud budou chtít a věnovat se jenom svým zálibám a jenom tomu co chtějí. Většina chlapu nechodí do práce pro svou zábavu, protože by si doma činnost nenašli. Proč mají ženy pocit, že do práce můžou jít, jen když je to bude bavit?

Mě to přijde, že ženy za obrat "věnovat se dětem" schovávají svoje vlastní pohodlí a svoje zájmy.
Vždyď děti dopoledne chodí do školy, odpoledne na kroužky, nebo jsou s kamarády. Už vidím jak desetileté děti jsou celé odvázané z celodenní pozornosti maminky, která nemá nic jinýho na práci.