Tohle asi nepochopím, chodím domů z práce stejně nebo DŘÍV než můj sedmnáctiletý syn ze školy, a nevšimla jsem si, že bych mu doma vadila, podle mě docela nehoráznost, abych někomu vadila ve vlastním bytě. Když má potřebu, posedíme, popovídáme, když nemá, tak je zavřenej u sebe v pokoji až do večeře, jen se pozdravíme. Kdybych byla v domácnosti, bylo by to stejný-odpoledne celá rodina doma, nechápu kde je rozdíl. Kromě toho, že se mnou děti - hlavně ta mladší, neustále chtějí něco řešit a já nemám po práci sílu, po dopoledním odpočinku bych se k nim chovala líp.