Dobré ráno, ještě jsem nedočetla - vrhnu se na to.
Jen chci vysvětlit název příspěvku a pohnutky. Byla jsem mírně opilá a značně nešťastná. Ano, dětinské a nezralé, primitivní a nic neřešící...ale JÁ UŽ JSEM ZOUFALÁ.
Téměř vůbec spolu nespíme. Tento pátek i sobota to vypadalo nadějně, pak ale NIC.
Probírali jsme to 100x. Jeho verze - líbím se mu, přitahuji jej, sex se mu líbí (a i tak vypadá...), milenku nemá, chuť má, nic zláštního na tom nevidí, pokaždé se diví, proč to řeším, co se děje.
JÁ UŽ FAKT NEVÍM!
Milenec není řešením, to by ničemu ani nikomu nepomohlo, potřebuji jeho a takový ten intenzívní cit, vztah, souznění.
Jdu vás dočíst, děkuji za reakce.