Taky bych prvně řešila proč a pak dělal závěry.

U nás je to třeba tak, že manžel by chtěl furt a já prostě nechci. Nemám na to chuť a manžela miluji a nikdy bych neměnila. Problém jsme řešili na začátku vztahu, neboť jsem si připadala divná a pak jsem úplně náhodou absolvovala psychologický seminář, kde jsme probírali typy lidí a já zjistila, že prostě jsem typ, který nevyhledává fyzické dotyky, hlazení, tulení apod., že mi ho za den stačí jen málo a tím, že mám děti, které prostě musí cítit něhu a rádi se přitulí, tak už to nemám potřebu vyhledávat u manžela. On už to teď ví a k ničemu mě nenutí. Zajimavé je, že když jsem třeba dva dny sama doma, tak se mi chuť vratí, takže občas odjede na víkend pryč se synem a má zaručeno, že až přijede dostane to, po čem touží.