Arantxo, mám to dost podobně. Svého manžela miluju, vážím si ho, mám v sobě ten pocit, že kdyby došlo na lámání chleba, budu ho bránit vlastním tělem. Stejně jako děti.
Ale mám nízkou míru intimity a kontaktu v sobě, milování a orgasmus a jiné věci kolem je fajn, ale není to pro mě životní potřeba. Manžel zas naopak skrz fyzický kontakt lásku vstřebává... bylo nutné to nějak zoptimalizovat, najít kompromis, ale i tak se situace víc přizpůsobuje mě, která chce kontakt méně.

Takže výkřiky některých o opouštění, bo kdo nesexuje, neřeší, nemluví a nevynahrazuje to jinak, ten nemiluje a druhý je mu odporný, jsou těžce mimo.
Jen tvůj muž ví, v čem to je.
Panuje mýtus, že všichni muži chtějí a mohou pořád. Není to pravda, třeba nemá vysokou potřebu...