Ahoj tak to je nádherný!!! Musíte být s manželem moc štastný vid! Hlavně bud na sebe opatrná! Já jsem na sebe asi zrovna moc opatrná nebyla, brala jsem to tak že těhotenství neni nemoc a že můžu dělat všechno jako dřív. Pouze jsem přestala tahat hodně těžký věci a cvičit, jenže to bych stejně nezvládla při tom jak jsem byla pořád strašně ospalá. Těch pár dní po vánocích jsem měla dost náročný. Od rána do noci samá návštěva, pak jsem tlačila kamarádky auto ze závěje když zapadla a to asi byla ta největší chyba odsaď se to asi už všechno nabalovalo. Na Silvestra jsem dost tancovala a šla spát až v 6h. ráno, spala jsem jen pár hodin a rychle jsem musela utíkat do práce. Odpoledne jsem nesla těžkou krabici s chlebíčky, prostě jsem si myslela že mě se nic stát namůže, večer jsem začala krvácet. Teď vim že příště budu o dost opatrnější, vždyť už ted jsem si ubrala práci, nechci pro příště riskovat.

Počkej až toho drobečka uvidíš na ultrazvuku. Je to moc krásnej pocit.