Základním, běžným úkonům, které se denně opakují rozumí. Ale jakmile to trochu pozměním a řekne třeba místo dones boty, dones ponožky, tak už neví.

Třeba na těle pozná jen kde jsou oči a vyjímečně nos.

Jak jsem psala pokud vezmu třeba knížku a zeptám se ho kde se spí, tak neví o čem mluvím. Když mu doma řeknu jdu do postele, tak to ví.

Pozornosti udrží déle než starší syn, ale pořád je to v rámci sekund.

To já poznám, když ho to chytne proto, že něco chce a kdy fakt pro nic za nic. Zase na věci, které se denně běžně opakují, tak si ukázat umí. Takže když chce třeba kakao, tak mi otevře lednici a skříňku, kde kakao je.