Mně to přišlo jako módní řeči o tom, jak žena nemá podlehnout a nenechat se pohltit výhradně mateřstvím, zůstat sama sebou a hlavně nezávislou - blá, blá, blá a ve finále se přiznaly, že ty děti milují a život si bez nich nedovedou představit.
Spíš mi přišly pod vlivem "veřejného mínění", než že by si opravdu myslely, že jim děti zkazily život a že je nemají rády.

Takže je neodsuzuji jako špatné matky, jen by se neměly zbytečně mottat v tom, co se od nich chce slyšet a naplno si užít to, co opravdu ke svým dětem cítí a tuhle etapu života bez toho, aby jim na tom přišlo něco divného, nebo nevhodného.