Asi ano..
Jak už jsem psala, taky toho mám někdy dost.Jsem podrážděná, utahaná, nemám na nic náladu, aspoň už se tedy krásně vyspím, mladšímu jsou dva a od roka spí celou noc.To určitě dělá hodně.

Umím si svůj život představit pohodlnjěší, mít víc peněz, koupím si auto, zaplatím občas někoho na hlídání, koupím si něco čistě pro sebe pro radost.
Ale není, nestěžuju si, nemáme se nijak zle, děti jsou malé jen jednou a to právě TEĎ.

Od starších kamarádů a známých často slýchávám, že až děti odrostou, ano, je s nima míň práce, nepotřebují asistenci u každého prdu, je třeba víc peněz(ženská chodí do práce), ale stejně bývá nejhezčí to, když jsou děti malé, roztomilé.
Takže nebrečet, myslet pozitivně, uteče to jako voda a nebudu slýchavat to věčné "mamí, mamá", apod.(které mi ted už kolikrát leze na nervy, když je to pořád dokola a člověk nemá ani dvě minuty pro sebe klidu).