Přesné, dostihový kůň, zapřažený do pluhu.
První rodičovskou jsem neprožívala dobře - stereotyp, samota, izolace, vyčerpání, hádky s partnerem. za dva roky jsem se probouzela pobrečená denně a brala ATD.
Teď jsem zas doma podruhé. a ukáže se, zda jsem neschopný pitomec, jak zde kdosi uvedl, zda si dovedu udělat čas na sebe.
Jestli nesnášíte fňukny, mi zas lezou na nervy machryně, co si všechno zařídí jak chtějí, všechno zvládají a jsou spokojený až na půdu.
Jsem druhý měsíc a půl sama doma, nastupuje frustrace a blbé pocity ze samoty, strach z vnějšího světa i nuda, střídá se to podle toho. Ale já jsem dosti labil. Většinu času jsem šťastná, někdy smutná. Uvidíme jak se to bude vyvíjet!