Gratuluji ti k tomu, že ti nikdy nebylo líto, že s dětmi už prostě nemůžeš, co jsi mohla předtím, že prostě jedna etapa života (ta bezstarostnější) skončila a už se nikdy nevrátí.
O tom totiž ten pořad byl - že nová etapa života s dětmi je náročná (náročnější než si můžeš představit), nezvratná a nic tě na ni nepřipraví.
Pokud jsi se ten dokument dívala, tak všichni ti rodiče měli své děti rádi, hráli si s nimi, věnovali se jim... jen jsou ale ještě překvapeni z toho, jaká to je obrovská změna pořídit si dítě a co všechno ta změna zasáhla.

Všechny ty děti byly malé, a já si dobře pamatuji, že jsem občas měla úplně stejné pocity. Obzvlášť když si jako těhotná maluješ, co všechno budeš s dítětem dělat, kam budete chodit, jak mu budeš zpívat, číst atd. a pak zjistíš, že ten řvoucí vztekloun, který se narodil, prostě do tvých plánů nepasuje. No, tak se holt přizpůsobíš dítěti...a že to pro někoho může být trošku rozčarování, tak to je přeci normální.