Limai, to jsem měla taky. Uřvanci, co by mi zkomplikovali život. A jak jsem se zbláznila do svého prvorozeného a hned další a další

Ale mě se dost uleilo až v době, kdy jsem přestala ze svého života vinit rodiče a kohokoliv dalšího, a projektovat své pocity do dětí, které ještě ani neexistovaly.
Moje "nechci děti" bylo spíš "nechci být dítě".
Své vnitřní dítě jsem si vyléčila, takže už můžu být v pohodě dcera i matka - což neznamená, že mě ti moji ničitelé občas nederou