Ono asi je to tím, že ještě nemá jasně dané peněžní normy - tj. jak se peníze vydělávají, jak se rozpočtuje, co je šetření atd...

Myslím, že je to problém celkem běžný u dětí - mimochodem i my jsme doma brali peníze, přesně si to nepamatuju, ale bylo to určitě na 1. stupni základní školy. Bylo to několikrát, než si toho rodiče všimli (šlo tuším o 100 korunové bankovky), utratili jsme je za "dětské" radosti - pěkný sešitek, céčka (tenkrát) atd. Když na to rodiče přišli, dostali jsme vařechou na zadek (tenkrát to bylo normální) a přestali jsme s tím - nějak jsme asi potřebovali zjistit, že se to nedělá... Jestli tenkrát rodiče udělali nějaké opatření (že začali dávat peníze jinam třeba), to nevím. Prostě jsme s tím přestali. Podotýkám, že kapesné jsme také dostávali (ale to bylo tenkrát v dobách komunismu 5 Kč na týden, 100vka pro nás byly tenkrát nepředstavitelné peníze a možnost koupit si "pěkné věci"). Nevyrostli z nás žádní kriminálníci.

Proto bych to považovala za dětský výchovný problém a ne za krádež.
ˇ
Dlouhodobě opravdu je třeba děti vést k umění vycházet s penězi a souhlasím s tím dát i dítěti možnost zvýšit si své peníze (vydělat si), protože tak to v životě holt funguje... Souhlasím s tím, dávat na 1. stupni peníze spíš týdně než měsíčně.

Jinak při zjištěném braní peněz bych opravdu razantně dala dítěti najevo, že to se nesmí a nedělá a že je to opravdu vážný prohřešek - netvrdím, že dát mu na zadek vařečkou, jako jsme dostali my, ale něco podobně zásadního, aby si dítě uvědomilo, že takové jednání skutečně přijatelné není. Ale tragédii bych z toho taky nedělala, kdyby se to neopakovalo, děti to holt dělávají.