Angrešt - tak v porodnici jsem rezignovala.
Poprvé to bylo strašné tak jako tak a k dítěti nikdo nesměl, jen já a teď podruhé jsem uhájila jen prvních 48h po SC, kdy jsem ležela na JIPu a zatajila, že tam jsou povolené návštěvy

Doma jsem měla tchýni, která vypadala prvních pár dní po našem příjezdu jako loupežník - chodila po špičkách a s šátkem přes obličej a její pomoc (byla tu celkem 5 týdnů, i dobu, co jsem byla v porodnici) byla k nezaplacení.

Jinak jsem fakt o nikoho nestála, ani o vlastní rodiče, kterým hráblo a chtěli sem táhnout i další dvě vnoučata s tím, že "už skoro nesmrkají"

Takhle mi je sem skoro nesmrkající dotáhli v září - shodou okolností tu zas úřadovala tchýně - žehlila mi výbavičku - syn měl týden teploty a byl rozmrzelý, já týden myslela, že pojdu a tchýně z toho měla zánět průdušek a ATB...