Ahoj všem, za poslední roky se máma strašně změnila a chová se ke mě čím dál hůř. Je to na dlouho vyprávění,ale nyní už se s ní přes dva měsíce nebavím a obávám se, že co dokázala říct za hnusy, že už jí nikde neodpustím. Je toho hodně, ale pár příkladů za všechny: můj přítel je alergik a astmatik a máma to nějak blbě nese, bere ho za to jako méněcenného - taky je v jeho rodině onemocnění cystická fibroza, přítel byl i na testech, ale to dopadlo dobře, není nosičem ač měl 50% riziko, máma v tu dobu mě vůbec nepodržela, když jsme čekali na výsledky. Ještě se ošklebovala nad tím, že kdyby se to nosičství CF potvrdilo u nás obou, co jako budeme dělat, tak jsem jí říkala, že je varianta umělé oplodnění, viděla jsem ten její pohrdavý výraz.
Před časem jsme u nich byli na chalupě a přítel se tam začal v noci dusit, jak tam byl prach a plíseň 300 let stará chalupa, byla možnost spát nahoře ve zrekonstrovaných místnostech,ale máma řekla, že ať spíme dole, že by nahoře po nás musela uklízet! Když jsem jí druhej den řekla, že tam nemohl přítel vůbec spát jak se dusil, ještě se urazila, že tam žádnej prach není, že prý má něco vydržet, má se překonat a že takový lidi nejsou k životu.
Další věc, co jsem se dozvěděla, říkala tátovi, že ať si nemyslím, že až budeme mít postižený děti, že jim je hodím na krk..před časem jsem byla na revizi kvůli zamlklému těhotenství, řekla jsem jí to asi po třech měsících a ještě na mě byla za to hnusná, že jsem jim nic neřekla. Když jsem jí řekla, že přítel mě v tu dobu hodně podržel,jen jedovatě odvětila, ještě aby ne, když to bylo jeho a tak bych mohla pokračovat ...
Jak byste se na mém místě zachovali vy, ignorovali to, odpustili nebo zpřetrhali kontakty?