Taky si myslím, že by kineziologie mohla pomoct. Já jsem jí kdysi zkusila na sobě, ale byla jsem v té době chudá studentka a neměla jsem peníze na další sezení.

Zaujaly mě ty noční stavy, když se dcera vzbudí v neobvyklou dobu, syn to mívá taky, občas ještě teď v 11-ti. Většinou se vzbudí s šíleným brekem, naprosto vyděšeně křičí, vytřeštěné oči, hrůza, třeba i chodí po bytě, ale vůbec o sobě neví a je velký problém ho probrat, aby nás vnímal. Potom třeba zase usne a ráno vůbec o ničem neví!

Jinak je taky dost citlivý a jak tvoje dcera mluví o bubácích, tak syn jako menší 2x doma viděl duchy, ale nebál se jich, neměl z toho žádný šok, jen nám o tom vyprávěl. Jsem si jistá, že to nebyla fantazie, určitě si nevymýšlel.