Ivik, tak přesně támto stylem se mnou otec mluví. Jen samé rýpání (rádoby asi vtipné) a spousta jízlivosti.

Nabídla jsem jim štrůdl se slovy dejte si...po chvíli slyším:" No tak jeden si snad můžu vzít...no aby neubylo...". Pekla jsem především kvůli němu domácí chleba, protože vím, že ho má rád. Dala jsem ho na stůl po tom "zmrveném" svařáku...ani se ho nedotkla. Předtím nám ale stihl zkritizovat okna, která jsou nahovno, protože se otvírají dovnitř! (??? nerozumím, nikdy jsem neviděla okna otvírat ven). Stál v obýváku a schválně se ptal jízlivě, kde je obývák??? Což zase byl výsměch tomu, že v obýváku ještě nemáme kromě sedačky žádný obyvákový nábytek kromě tv stolku s televizí, protože jsme se nedávno přestěhovali a nábytk z původního jsme dali dceři do pokoje a chceme si koupit nový, až bude čas nějaký vybrat.