Májo, jasně že nejde o citrón a je úplně jedno, jestli se do svařáku "dává" nebo "nedává".

Obávám se, že otce nepředěláš, a pokud se budeš chtít vídat s mamkou, budeš muset jeho přítomnost občas přežít.

CHápu, že to musí být velmi náročné. Snad by pomohlo psychicky se od něho "odstřihnout" v tom smyslu, že si jeho řeči přestaneš připouštět.

Konkrétně v tomto případě nebudeš vůbec řešit, jestli se do svařáku dává nebo nedává citrón, prostě dostane to, co ostatní a je na něm, jestli to akceptuje nebo ne. (Myslím, že normální, aspoň průměrně slušný člověk by to vůbec neřešil nebo, pokud by mu to vadilo, tak by SLUŠNĚ poprosil, abys mu tam ten citrón nedávala -třeba že je na něj alergický). To samé okna a obývák - to je prostě prudění pro prudění, normální člověk přece nebude na návštěvě, byť by hostitelem bylo dospělé dítě, řešit, na jakou stranu se mu otvírají okna! Natož to nějak jízlivě komentovat.

Takže ho ber jako cizího protivného pomateného dědka, jehož přítomnost máš sice důvod vydržet, ale jehož názory tě nezajímají a tudíž tě nemůžou zranit. Představ si na jeho místě třeba nějakého starého Vopičku odnaproti, jehož řeči Ti jdou jedním uchem tam a druhým ven.

Je smutné dopadnout jako rodič vůči svému dítěti takhle, ale v tomto případě nevidím moc jiného zbytí