Kudlo,
já se to tak snažím dělat - jedním uchem tam, druhým ven, měla bych být už zvyklá, ale přesto to občas bolí.
Navíc něco ignorovat je jedna věc, druhá věc je, že můj táta vyžaduje neustálou chválu na svou osobu a věci, který dokázal a bez uzardění si o ni řekne. On dělá spoustu věcí, který si třeba i pochvalu zasloužej (všechno je ale pro rochňání jeho ega), musím ale chválit i to, co se mi nelíbí. To už je pak oříšek, jak se k tomu postavit. Takový "bezchybný" člověk totiž dokáže 90% lidí přesvědčit, že všechno dělá dokonale, a ten zbytek přesvědčí o tom, že je lepší odkývat, pochválit a neodporovat .

..A omlouvám se, že Máje lezu do debaty se svým "kritikem svařáku".