Můj táta je z "divné" rodiny - jeho matka většinu života nemluvila se svým bratrem (kvůli blbosti, jak jinak), své matce ani nešla na pohřeb, poté se rozešla i se svým synem (tj. mým otcem). Kromě toho byl od 14 let mimo rodinu - na škole 300 km z domova, doma byl za tu dobu jen párkrát - něco takového se na člověku podepíše.
Máma je z rodiny zcela opačné, ale život s mým otcem ji zformoval dost jinak - je hodně manipulovatelná - a bohužel i nevzdělaná, nedokáže věci domyslet, uvažovat o nich...
Takže já to u obou chápu, ale už to nedokážu dál snášet.