tím chci říct, že já osobně bych se asi na toho rodiče nevykašlala úplně (pokud by mě netýral nebo nezneužíval, pak si myslím, že nemůže čekat od toho dítěte vůbec nic), ale míra mé blízkosti k němu by byla závislá na tom, jaké jsme měli vztahy.

Pokud dobré, tak bych se rozkrájela na malinký kousíčky, abych mu pomohla. Pokud špatné, tak bych mu (pokud bych na to měla) byla schopná zaplatit domov důchodců nebo pečovatelku, přispívat mu k důchodu, ale NE se o něho trvale osobně starat.