rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.

Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely, tedy tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou rozvedených manželů byla zásadně stejná. Toto výživné rozvedenému manželovi lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.

Pokud byste se tedy výživného domáhala soudně, byly by zkoumány vaše možnosti se sama živit, tzn. soud by prováděl dokazování ohledně všech Vašich příjmů a výdajů apod. Bez znalosti celé majetkové situace Vás, manžela a případně dětí nelze s určitostí říci, zda by Vám nárok na výživné vznikl či nikoliv.

Každopádně záleží také na tom, zda je Váš rozvod sporný či nikoliv, neboť v dohodě o vypořádání společného jmění manželů u nesporného rozvodu je často ustanovení o vyloučení vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manželi do budoucna.

Pro začátek bych doporučovala se pokusit s manželem na výživném písemně dohodnout, teprve pokud by nesouhlasil, bylo by možno zvažovat soudní řízení. Pokud skutečně nemáte žádný jiný příjem než uvádíte, je určitá pravděpodobnost úspěchu. Jak bylo uvedeno výše, je nutno si pozorně pročíst dohodu o vypořádání, zda se nároku na výživné nevzdáváte.

je to z nějaké poradny