Já to neřešila, byli jsme manželé dlouho před početím, ale vím, že kdybych byla svobodná a žila s přítelem, kterého by nenapadlo si mě vzít ani jako těhotnou, jsem trochu konzervativní, ten kus papíru pro mne něco znamená, samozřejmě bych ho netlačila do svatby, to musí chtít oba, ale dítě by se jmenovalo po mně. Alibisticky se chlapi ženit nechtějí, nechat se tlačit do svatby nechtějí, papír je prý k ničemu, ale dítě ať nosí jejich příjmení. To by vadilo mně, svatbou se dá jednoduše změnit i příjmení dítěti. Takže dítě by se jmenovalo jako já. Znám teď s diskuzí asi 4 holky, které už byli nervozní, protože ti chlapi sice trvali na jejich příjmení, ale dostat je na matriku podepsat prohlášení o jméně je nadlidský úkol.