Ahoj, ja tady prispivam jen malokdy, ale neda mi to, abych ti ted nenapsala.
Vypada to, ze jsi uz tak v slozite situaci, tehotna, zdr.problemy si radeji nepripoustis, proto by asi bylo lepsi s manzelem takovato citliva temata neprobirat. Ale k otazce: Jsem taky citliva a hodne vnimava, a verim, ze co se ma stat, se skutecne stane. Proto nejake co by kdyby zustava stale jen teorii.
Na svet se rodi deti ruzne postizene, verim v karmu, tudiz v to, ze vse ma hlubsi vyznam, pro kazdeho jedince, a ukolem rodice je se o postizene dite postarat, pokud uz predem toto odmitne (v pripade, ze by se to melo skutecne stat), nebo se skutecne pozdeji dozvi, ze dite, ktere je na ceste je postizene, a zvoli radeji potrat, pak se zbavuje vlastni zodpovednosti, a muze se stat, ze dalsi dite uz neprijde (tak jako naopak u bezdetnych paru se casto stava, ze otehotni prirozenou cestou po adopci ciziho ditete, enegie se uvolni, neco se tim vyleci).
Taky verim, ze se ochuzuje s postizenym ditetem o nove poznani. Vim, ze lecba a vychova postizeneho ditete sebou nesou vysoke financni naklady, a tim se muze rodina ocitnout v nelehke zivotni situaci, nemluve o psychice a dalsi aspektech. Ale je tu porad to Ale...
Kazdy clovek ma pravo na zivot, i postizeny... vezmeme-li v uvahu sluchove nebo zrakove postizene lidi, ti dokazou veci, ktere my -normalni- nedokazeme. Ano, na jedne strane jsou hendikepovani, ale na druhe strane to vzdy nekde musi byt vyvazeno, proto i oni maji sve talenty. Prave postizeni lide, napr. v dokumentech, dokazuji, ze maji v sobe mnohem vic radosti, vule a sily k zivotu, viz. sportovci-vozickari, slepi maseri, hlussi ucitele. Sama jsem absolvovala zaklady znakove reci pro hluchoneme s hluhonemym ucitelem, bylo to fascinujici, obohacujici a zkratka zajimave, postizeni nevidim jako duvod pro zahozeni krasneho plnohodnotneho zivota!