Já žiji s duchem už dlouho. Nevadí mi to, neubližuje. Někdy je to nepříjemné, protože se leknu. Teď zrovna má období aktivit. Cvaká mi něčím v kuchyni, malovala jsem a pověsila zpět obrázky na stěnu a pak si za dva dny všimla, že jsou všechny nakřivo. Můj manžel (skoro již bývalý) ho nedávno viděl dvakrát za sebou, když přišel ráno pro děti. Zajímavé, že taky v kuchyni. A on na takové věci dlouho nevěřil. Teď se mi stalo, že dcera dávala za okno dopis pro Ježíška a špatně ho zavřela, všimla jsem si toho až druhý den, tak jsem ho zavřela. Pořádně. Další den jsem si všimla, že na mě nějak "táhne" zima. Okno bylo opět pootevřené a přitom kličky byly v poloze zavřené. Někdy slyším kroky, vidím stíny.
Asi mě chodí hlídat můj anděl strážný nebo moje zemřelá maminka.