Věrko, ono se to buhužel může stát každému terapeutovi, je fakt, že co popisuješ, vyžvanit tvoje věci manželovi, vůbec vést poradnu paralelně mi přijde na hlavu, ale stát se může i to, že 10 let lidi léčíš úspěšně a pak něco přehlédneš nebo plácneš a klient ti skočí z okna

V klinické praxi jsem to odhadovala pro sebe tak, že třetině lidí se pomoct nedalo (prostě nic nezabíralo), al ezkoušelo se všechno možné dokud to šlo. Třetině se fakt hodně pomohlo a poslední třetina byla složená z těch, kteří se horšili a nebo zcela vyléčili. Ti, co se horšili, tak někdy kvůli chybě lékaře/psychologa ale dělali jsme, co jsme mohli. A šlo o lůžkové, v ambulanci a poradně je procento lidí., kteří odchází úplně v pořádku, mnohem, mnohem více.