Přidat odpověď
Len, moc nesouhlasím s tím, že jsme dál, než lidé kdysi. Dle mě nejsme. Změnily se "kulisy", my moc ne.
Sama se pohybuju na dost tenké hranici mezi tím, co je třeba přijmout jak je, a tím, co můžeme a máme měnit, nepřijmout, či bojovat...
Taky mám s potraty po prvním trimestru velký problém a kdyby mě dítě neohrožovalo, nepodstoupila bych to. Kdyby ano, tak bez zaváhání, cítím větší odpovědnost za 3 malé děti, co mám, než za možné nenarozené... jako člověka ho vnímám od početí. Ale nemůžu na 100% říct, že bych NIKDY... a za žádný okolností... to s čistým svědomím nemůžu, byť vím přesně, co je správné a co ne. Někdy volím vědomě ne nejlepší řešení z hlediska etiky a morálky, ale s ohledem na jiné cíle.
Jsem ráda, že tahle zkouška přede mnou nikdy nestála, skutečně.
Předchozí