Dobrý večer,už nevim kam si jít pro radu,tak to zkusim tady.
Problém je v neustálých návštěvách rodiny,hlavně bráchy a přítelkyní,pomalu ob den přijdou na kafe,podotýkám ,že jsou svobodní,jen spolu bydlí ve stejném městě jako my,vážně nenapíší,prostě ahojky jdeme na kafe,já vím,že je to asi hnusné,ale prostě to trvá několik měsíců a já už mu naznačuji jestli nemá co na práci,nadhodim ze srandy a nic.Nebo mu napíši sms at nejezdí,že píši s dětma úkoly a večer máme film,prostě nereaguje a tady dělá hloupého ,že si ji nečetl.
Mu je jedno jestli si dělám nějakou práci já nebo manžel,prostě oni si s přítelkyní vystačí.Mohla bych toho tady popisovat hrůzu.
To samé moje mamka,denně mě minimálně a to říkám minimálně 3krát volá,volala před 15min,jen prostě tak co a jak dělá,co bude dělat zítra atd.
Já vím,že je to ode mě asi strašně hnusné,ale nemáme doma skoro žádné soukromí,děsim se toho ,že se sem brácha nasáčkují pomalu na celé vánoce,chcem mět s rodinnou i klid,už je to opravdu neúnosné.
Já prostě neumim říct ne,máte nějaké zkušenosti s tímto?Jak to nějak naznačit,nebo i říct abych neurazila?
Třeba někdo poradí a snad ten můj román je aspon trochu srozumitelný

díky