Katko, tenhle tvůj příspěvek bych si vytiskla tučným písmem a přibila jim v léčebně na dveře

Právo na štěstí a konečně skutečný život, bez ohledu na to, co si o tom pomyslí okolí - mám pocit, že tohle tam do nich lejou pořád.

V létě terapeut mému muži říkal, že někdy je lepší dělat drobné změny, než radikální řezy. Ale teď ho v tom radikálním řezu klidně podporují. Podle primáře jsou v této speciální skupině jen lidé, schopní se sami za sebe zodpovědně rozhodovat, a tudíž jsou veškeré činy, kroky a rozhodnutí plně v rukou pacientů.

Až si říkám, že jim tam pak pošlu oznámení o rozvodu s poděkováním za příkladnou péči.