Celkem snad 5 stránek jsem dočítala, to mi nemůžete dělat, to si ani nemůžu pamatovat. Zkusím zareagovat

Tlačení na břicho - zažila jsem u prvního porodu, bohužel po dni a půl silných kontrakcí začaly kontrakce slábnout, v podstatě ustávat, takže do mě lili oxytocin horem dolem, stejně to pomohlo jen trošku.. Nakonec mi na sále musela PA taky tlačit na břicho, ale dělala to řekla bych opatrně a mě to moc pomohlo, protože ty kontrakce opět slábly a já bych jí určitě nevytlačila.. A nešlo jen o nějaké zaklouznutí zpět, ale prostě o to, aby vůbec mohla prolézt. Měla 4,2 kg. Nebýt jí, tak myslím, že to asi nezvládnu. Pamatuju si, jak malé poslouchali srdíčko a už bylo slyšet, že ozvy jsou jen kolem 100, protože byla už v porodních cestách a takhle to nemůže zůstat dlouho, tak myslím, že to mačkání břicha zahájila kvůli tomu.

Mabelko, tu vyztuženou podprdu jsem kupovala na netu, brala jsem jich víc, takže se poštovné rozpočítalo a hlavně pro mě je jednodušší, než lítat někde po krámech (od nás je vše daleko) si to takhle risknout a případně to poslat zpět. Rozhodně ušetřím čas a snad i náklady, protože ten benzín je taky drahej, takže ono to vyjde v podstatě nastejno..

Dárky za mimi - já nedostala nikdy nic, nepřipadalo mi, že to je až tak nutné, vždyť manžel tam byl vždycky se mnou a pomáhal, nehledě na to, že to miminko je i jeho, tak proč bych měla něco mít jen já . U nás v rodině se na tohle nikdy nějak nehrálo, takže ho ani do toho nikdo naštěstí nenutí.. Krom toho, pokud mi chce manžel udělat radost, tak mi nějakou věc koupí i během roku, ale šperky teda moc ne, já je moc nenosím, ale třeba něco hezkého na sebe, abych se mu líbila Takže největším dárkem pro mě vždycky bylo to mimi, že to všechno dopadlo dobře a můžeme domů jako komplet rodinka. MMch, Audi A6 má manžel služební a snad bych jí ani nechtěla