Vím,že kdyby došlo na rozhodování,tak by to bylo velmi těžké rozhodnutí.Vím o čem mluvím.V červenci mi ve 22.týdnu zjistili u miminka srdeční vadu,kde se po velmi drahém vyšetření potvrdil syndrom di George.Měli jsme na to týden,aby jsme se rozhodli co dál,protože těhotenství se může ukončit do konce 24.týdne.V první moment jsem byla rozhodnutá,že si miminko necháme.Představa,že bych zabila něco,co se ve hýbe a kope byla děsná,protože jsem už jednou v 39.týdnu porodila mrtvou holčičku.Řekli nám zhruba,co syndrom obnáší atd.Podle nich tam nehrozili žádné velké vady a přítel byl spíše proto,aby jsme si mimi nechali.Po rozhodování,vyslechnutí různých názorů,názoru taťky,který dělá v ústavu s těmito dětmi a lidmi a vyslechnutí názoru své gynekoložky jsem se rozhodla pro ukončení a měla jsem samozřejmě v příteli podporu.Pitva nakonec prokázala,že miminko mělo syndrom v takovém rozsaho,že to byli vady neslučitelní ze životem.Možná to vyzní blbě,ale jsem ráda,že jsem se tak rozhodla.Mám doma 3letou dceru a představa,že bych se nemohla věnovat jí,protože by muselo mít 24hodinou péči miminko byla děsná.Teď jsem těhotná znovu a doufámže tentokrát vše dobře dopadne.Myslím,že zrovna slepota není tak ,,závažný,, problém pro ukonční těhotenství,ale samozřejmě se vždy musí rodiče rozhodnout sami.Musí si vzít pro i proti,zda by to zvládali atd.Záleží taky na tom,jak máte doma staré děti.Každopádně vám přeji,aby vás takové rozhodování nepotkalo a měli jste krásné,zdravé miminko