Přidat odpověď
Já to mám tak, že někdy mě Bůh upozorňuje právě přes ty lidi okolo. Další věc, proč vnímám společnost jiných křesťanů za dobrou, je zaslíbení, které dal Ježíš: "Kde se dva neb tři sejdou v mém jménu, budu uprostřed nich." Scházet se alespoň na nějaké malé skupince, kde můžeme společně Boha chválit, ale i společně prosit, vidí jako dobré. A mnohokrát se mi potvrdilo, že taková společná modlitba má opravdu větší sílu.
Ale k tomu musí dojít každý sám, jestli ostatní potřebuje nebo ne.
Pak je tu ještě otázka opačná - jestli ostatní nepotřebují tebe, tvůj pohled na věci, tvoji pomoc na základě zkušeností, které ty máš a oni ne....
Tady vidím důležité ptát se na to Boha, jestli pro mě nemá někde nějaký úkol. Každý jsme dostali nějaké dary a je dobré je neschovávat, ale používat. Třeba máš nějaký, ketrý by byl k užitku křesťanům. Je pak otázka, zda je Bůh považuje za dobré, pokud ho máš, víš o tom, ale pro své pohodlí (např.) ho nepoužíváš neb nemáš kde.
Předchozí