Jo, to jsem zapomněla - k tomu chlapovi u porodu.. manžel tam teda chtěl jít, ale přišlo mi to tak nějak samozřejmý, ani jsme to nějak víc neřešili...a u dalších dětí už to bylo jasný.. Ale jinak je fakt, že v tý první době porodní to mám podobně jako Bberi, taky bych možná radši trpěla sama, spíš mi tam trošku vadil, ale zase byl dobrý na komunikaci s personálem, protože já neměla sílu nějak shánět PA nebo někoho, když jsem něco chtěla, tak to řešil on. Případně mi podával to pití a taky fotil a natáčel, za což jsem pak byla vděčná, ale v tu chvíli mi to lezlo na nervy

Naopak potom při tlačení jsem byla ráda, že tam je, protože mi říkal, že už vidí hlavičku atd., což mě moc povzbuzovalo. . Třetí porod jsem ho "donutila" i natočit na video, když malá "lezla ven", moc jsem totiž toužila po tom to vidět, protože člověk si tam normálně nevidí, že . Chápu, že někdo na to nemá náturu, ale mě to fakt zajímalo a byla to jedna z prvních věcí, který jsem si doma na videu pustila . Vzhledem k tomu, že vylítla jako blesk, tak to bylo docela rychlý .


A ještě k tomu vaření pro početnou rodinu.. My teda asi nejsme typický jedlíci, protože mě zatím stačí "normální hrnce z běžné sady". A zatím nám stačí třeba 1 kuře a většinou ještě zbyde. Ale manžel taky není velký jedlík, ne že by nesnědl, ale hlídá si porce, aby se zbytečně nepřecpával, protože jako pracující v kanclu to pak nemá kde vybít a tloustne . Ale už jsme zhodnotili, že třeba jedno balení kuřecích řízků nám brzo stačit nebude . Ovšem kdybych chtěla polívku pro celou rodinu na dva dny, tak to už by byl větší kotel