SMEKÁM. Já nemám s nevěrou zkušenost doufám, že nejsem ani žádná moralistka. S manželem jsme spolu 22let a čím déle jsme spolu tím se nám to zdá lepší. Já nedokážu pochopit, že vztah po nějaké době prostě zevšední, že by jsme před sebou měli nějaká tajemství, která by nás odcizovala. Známe se opravdu dobře a to, že nám to zatím klape souvisí nejen s láskou, ale hlavně s úctou k tomu druhému. Jak se znám, tak kdyby se mi stalo to co tobě nikdy bych to neustála s takovou noblesou. Samozřejmě bych byla naštvaná na tu ženu, ale nejvíce na svého muže. Ta žena mě nic neslibovala, ničím mě nepodvedla - on ano. Taky vím (a ví to i můj manžel), že bych mu sbalila kufry a šel by. V tomhle nědělám kompromisy a neumím odpouštět. Taková jsem, takovou si mě vzal a taková zůstanu a s tím musí počítat, tak jako já s tím, že bych se trápila,užírala, věděla bych, že dělám velkou chybu, ale jemu bych to najevo nedala. Tohle jen a jen můj názor. Do téhle diskuse jsem psala jen jednou a to proto, že jsem už nevydržela kecy milenek o tom jak ví jak je manželka špatná, co dělá blbě, proč je jí nevěrný a jak chudáček trpí a zůstává v manželství např. kvůli dětem. TOTO JSOU BLBOSTI nerozvede se, protože s milenkou žít prostě nechce, má ji fakt na to jedno a jinak ho milenka nezajímá. O těhle "informovaných" milenkách si myslím, že to jsou zoufalé a hlavně hloupé ženy - pardón.