Nám tentokrát nejmladší tu a tam sezobl z adventního kalendáře tu bráchovi, tu sestře. Ovšem byl chytrý, takže občas tam i něco nechal a nesnědl jim datem blízké pytlíčky, ale vzdálenější. Tudíž chvilku trvalo, než se na to přišlo. Musel se jim omluvit a rozdělit své zbývající pytlíčky mezi ně, a protože samozřejmě snědl hodně dopředu i z těch svých, musel vzít kapesné a koupit jim náhrady. Oni si to nechtěli vzít, přišlo jim to příliš tvrdé, já ovšem mám jiný názor, takže museli s tím, že pokud budou chtít mu něco dát, mohou.
Ale on už si nic nevzal, že toho měl víc než oni a že to není spravedlivé. Nejhorší pro něj asi byla ta omluva a předat náhradní balíčky.
Rozzuřená jsem teda byla, ječela jsem fest, protože kradl, a i když děti nebiju, řekla jsem jasně, že příště udělám vyjímku a seřežu ho tak, že si týden nesedne - pokud ještě sáhne na něco, co není jeho a přivlastní si to - sladkosti nebo dokonce peníze.
Ale takový problém jsme měli kdysi jak s dcerou, tak se starším synem. Prostě ty pytlíčky jsou pokušení a děti se musí naučit tomu odolat a když to není na petlici, tak to zkusí, co se bude dít.