Holky, utěšte mě.

Moje tchýně nedala mému synovi k jeho prvním vánocům žádný dárek. Mě teda taky ne, ale mě nikdy žádný nedala, takže to beru jako normálka - já jí symbolický dárek kupuju (přítel kupuje normálně, je to jeho matka).

Když jsem tak nad tím přemýšlela, tak mi došlo, že mu vlastně nikdy nic nekoupila. Ani k narození, ani během těch pár měsíců nikdy nic nepřinesla. (Narozeniny ani svátek ještě neměl).

Vím, že to není povinnost, my na dárky odkázaní nejsme, malý má všechno, co potřebuje, ale na druhou stranu ona není žádný sociální případ, že by aspoň blbou stovku nemohla za nějaký symbolický dárek dát. Takže to nutně vnímám jako .... Jako co vlastně? Že mě nemá ráda? Źe nemá ráda to překrásné roztomilé miminko? Že je blbá? Nebo o co tu jde? Jestli něco dala svému druhému vnukovi jsem se bála zeptat...

Podotýkám, že vztahy máme společensky korektní, syna sice nehlídá a kočár nevozí, ale když k ní jdeme na návštěvu, tak ho ponosí. Přítel s malým za ní byli o štědrý den, zatímco já vařila večeři (pozvali jsme ji na večeři, ale odmítla), dneska u nás byla celé odpoledne na rodinném obědě s dalšími příbuznými. A nic. I bratranec přivezl symbolické chrastítko od své matky, která tu vůbec na tom obědě nebyla... A vlastní babička nic. Je mi z toho dost smutno, nějak nevím, jak se k ní mám teď chovat.