Evko,
něco takového mám doma taky. DH má cca 170 cm a asi 100 kg a je MU TO JEDNO. Už když jsem si ho před cca 20 lety brala, tak nebyl žádný drobeček a za ty roky přibral dalších 15. Přitom já mám po čtyř těhotenstvích (dvě tedy jen do půlky) stejně, jak když jsem se v devatenácti vdávala (160/54).
Jeho váha je téma, které vždy skončí hádkou. Říkala jsem mu, aby si třeba zašel do nějaké poradny, kde by mu poradili, jak upravit jídelníček atd., jenže to je jako bych hrách na zeď házela.
Jeho rodiče jsou obézní taky - tatínek 170 cm/minimálně 120 kg, maminka obdobě. Bydlíme v jednom domě, takže já podle nich vařím bez "chuti" a "nemastně, neslaně". Na Sťědrý večer jsme jedli dohromady, já jsem dělala bramkaši, řekla jsem manželovi, ať to tedy osolí on, aby zase nebyly řeči, a osolil to tak, že to bylo nepoživatelné pro mě..
Podle něho vše, co je zdravé není dobré. A i když se snažím kupovat zdravě i zdravě vařit, tak když jde na nákup on, tak je to samý křemešník, herkules, pivíčka... Na snídaně si dělá sám, na obědy chodí do práce a večeře to nezachrání.