Myslím, že pocit bezpečí je jedna ze základních lidských potřeb. Pokud se v bezpečí necítíš (proto tahle diskuze?), tak ho snažíš instinktivně dosáhnout a každá pomoc v podobě manžela nebo třeba kamarádky se hodí. Pro mě je to i základ partnerství - pokud by mě můj partner neochraňoval, brala bych si to dost osobně, jako by o mě neměl zájem, zájem na tom, aby mi bylo dobře. Ale můj chlap mě ochraňuje a zastal se mě teď o štdrém dnu dokonce i proti své matce, která začala nepřímo kritizovat dárek, co od nás dostala (zřejmě nemáme stejný vkus na barvy a vzory, no ). Takže když se tak nad tím zamyslím, tak to teda nebylo vůbec příjemný, že miláček lehce vybouchnul (nemusel kvůli tomu dělat takový haló), ale mě to vlastně udělalo dobře protože vidím, že stojí za mnou a ten pocit je moc fajn!!